S hokejovými Piráty Chomutov se Jiří Doležal a Leo Gudas vrátili na místo, kde jako hráči strávili několik sezon. Do finské Jyväskylä. „Oni už tehdy měli mobilní telefony, v Čechách nebylo nic. Ještě se u nás tahaly velké kufry,“ vybavuje si Doležal nehokejovou vzpomínku z léta 1990; uběhl jen půlrok od chvíle, co se v Československu zhroutil komunistický režim.
Mobilní telefon. Věc, která překvapila Jiřího Doležala ve finské Jyväskylä. Ne včera, když jako trenér usiloval s chomutovskými Piráty o body v hokejové European Trophy. Ale krátce po sametové revoluci, když ze Sparty přestoupil ještě coby útočník do finského klubu.
I Leo Gudas, nynější sportovní manažer Pirátů, byl kdysi při nástupu do Jyväskylä vytřeštěný z techniky: „Když jsme přišli, dělali nám zdravotní prohlídku na počítači. Svaly, všechno. Už v roce 1990. Mazec!“
Oba se vrátili na místo, kde je uctívali jako hvězdy. I v pátek, když je hlasatel vítal, zněl halou bouřlivý aplaus. Doležal coby reprezentant válel v trikotu Jyväskylä tři sezony. Bodoval se železnou pravidelností, v první sezoně byl v klubové produktivitě druhý za Lindroosem – 19 gólů a 29 asistencí v základní části.
„Herně nám to sedlo výborně,“ myslí Doležal i Gudase. Stříbrný olympionik ve Skandinávii působil o rok méně. „V roce 1991 hostilo Finsko mistrovství světa. Proto si tam předtím začali brát cizince, aby šel jejich hokej nahoru. A myslím, že se jim to povedlo.“
Povedlo se i angažmá dvou Čechů, málem pozlacené. „Hned první rok jsme hráli vysoko, i když se tým budoval. Ve druhém jsme vyhráli základní část a byli až ve finále,“ vypíchl kouč. Bilance obou zvoní, slavili bronz a stříbro, obránce Gudas byl dvakrát v All stars týmu ligy. „Zajímavé bylo, že jsme trénovali až odpoledne, protože většina týmu první rok ještě chodila do práce. Pak už to bylo hodně profesionální,“ podotýká Doležal.
Uběhlo už skoro 20 let, co rodák z Velkých Popovic (mimochodem Velkopopovického Kozla v centru Jyväskylä čepují!) opustil zemi tisíce jezer, ale něco z řeči si ještě pamatuje. „Číslovky, dny v týdnu, pozdravy. Je příjemné na někoho promluvit, ale už se nedomluvím.“
On i Gudas si užívali setkání s bývalými spoluhráči, jeden z nich byl včera jejich soupeřem – asistent Virtanen. Vyhradili si i čas na setkání s Češkou, která se ve Finsku usadila. „Jde o známou, která nám pomáhala, třeba i když moje manželka rodila,“ líčí Doležal. „Je to bývalá letuška, která si vzala finského pilota.“
V malebné Jyväskylä, která teď má 130 tisíc obyvatel, se účastníkovi pěti mistrovství světa líbilo. „Město leží ve středu Finska, spousta vody okolo, krásná příroda,“ nadchlo 48letého Doležala. A užíval si i jinak. „Ďolík měl v bytě saunu,“ prozradil na kamaráda Gudas, pohodář s vizáží playboye.
V létě bílé noci, v zimě černé dny. Jedna z mála věcí, která Doležalovi vadila. „Když je světlá noc, musíte zatáhnout všechna okna. Nás to potkalo v červnu na seznamovacím víkendu. Po půlnoci se procházíte a myslíte si, že je odpoledne,“ zaujalo mistra československé ligy se Spartou. „V zimě je zase dvě hodiny po poledni tma, rozsvěcíte, co můžete. Jak já se těšil do haly na led, kde bylo ostré světlo!“
I včera zažil dlouhou noc. V hale. Zápas s Jyväskylä končil až po deváté večer.
Zdroj fotek: Piráti Chomutov – Jan Pidrman, text: hokej.idnes.cz